Pro letošní rok 2022 jsem si zvolila výzvu 50 výletů v Beskydech. Ne, že bych už Beskydy neměla křížem krážem prochozené a proběhané, ale hlavní důvod byl, aby mě něco udrželo doma. Očividně to moc nefunguje a moje toulavé boty mě táhnou více do míst, kde jsem ještě nebyla.
Dobrá tedy. Zůstaneme v Beskydech… Naštěstí jsem se neomezila pouze na mé milované Moravsko-Slezské Beskydy 😀 a vyrážíme tedy na polskou stranu. Aneb jak přečůrat svoji vlastní výzvu…
Náš bydlík máme nabalený a jedeme už v pátek večer. Parkujeme na posledním parkovišti v části zvané Biała Wisełka, asi 10 km jihovýchodně od Wisły. Je 19:50 a kolem neskutečně rušno. Zakotvíme na jediném volném místě za pomocí navigování obsluhy parkoviště, která nás následně zkasíruje o 6 PLN za stání na 24h. Ještě jednou se ujišťujeme, že chce opravdu jen 6 PLN neboli 33 Kč. Vážně. To je snad nejlevnější placené parkoviště, na kterém jsme kdy stáli. Super.
20:00 Máme zatažené roletky, téměř ve večerním režimu a z venku slyšíme přijíždět povoz tažený koňmi. Z vozu vyskáčou ukřičení i chichotající se Poláci, s náladou posílenou alkoholem. Stojí nám u auta a nechtějí odejít. Napadá mě, že jsme asi zaparkovali u baru nebo u hospody. Ojeje. Naštěstí se po nějaké době rozprchnou.
20:30 přijíždí další povoz s hlasitými sousedy. Odkud všichni přijíždí? Koukáme do mapy, ale tam kde nic, tu nic… Klepání koňských kopyt spolu s výbuchy smíchu se ozývají v intervalech. Co půl hodiny.
21:50 se ukládáme do lůžka a říkáme si, že už bude klid. OMYL! …Poslední povoz přijíždí asi o půlnoci!!! Vikend nám krásně začíná…. Tak dobrou noc! 🙂
Ráno se budíme, v klídku si nachystáme svačiny a kolem půl deváté vyrážíme. Venku ani noha. Na parkingu stojí jenom naše auto. Všichni zmizeli. Ani stopa po baru či hospě…
Vyrážíme po modré směrem na Baraniu Góru. Již po 750 m však odbočujeme vpravo ze stezky. Dobrodružství začíná. Jdeme hledat místní zajímavost – skalní hřiby „Skały Grzybowe“. Za pomocí navigace z mapy.cz offline hledáme místo a skalní okna. Trochu bloudíme.
Pak nacházíme cestičku vedoucí k hřibům. Samozřejmě jsme se po ní vydali špatným směrem. 😀 Tak se otáčíme a za chvilku se už proplétáme mezi skalkami. Je jich tu jen pár, ale jsou opravdu krásné. K některým oknům se musíme proplazit. (Však to už známe z Mylné jeskyně)
Uděláme pár fotek a vracíme se zpět na modrou turistickou značku. Jdeme proti proudu Białe Wisełky. Co chvíli se zastavujeme u vodopádů, jezírek a splavů. Je to kouzelné. Pro otužilce jako dělané.
Cestou procházíme kolem spousty srubů. Na mapě sice byly budovy zakreslené, ale kdo by si tipnul, že v pozdějších hodinách to tu tak žije. Bary, lavičky, stolečky, krby jsou uklizené. V ranní dobu vše zavřené.
Modrá značka odbočuje doprava a začíná nádherný úsek se spoustou vodopádů – Kaskády Rodła. Říká se, že jich tu je přes 25. Opravdu úžasné. Čím jdeme výše, tím přibývá sněhu a ledu. V létě to tu musí být pohádkově krásné. Píši si to na seznam prázdninových výletů.
O kousek výše vidíme zamrzlé vodní varhany. Úplně nás to fascinuje a vystoupáme k nim a prolézáme. Pokračujeme. V zamrzlých vodopádech a ledových útvarech se snažíme najít nějaké obrazce.
Jeden nám připomíná žraloka, další medúzu, jednorožce apod. Cesta svižně ubíhá. Celou dobu se pěšinka jen nepatrně zvedá a chůze je snadná.
Sněhu přibývá a už to vypadá jako v zimě. Modrá stezka je součástí naučné trasy a na cedulích si můžeme přečíst nejen zajímavosti o zdejší oblasti, ale také vtipné dialogy kreslené tetřeví rodinky.
Ani se nenadějeme a už vidíme vrchol. Barania Góra se zamrzlou rozhlednou. Jsme ve výšce 1220 m n. m. Fučí. Je mlha. Výhled žádný. Nevadí. Povinné vrcholové foto do rodinného alba.
Rozhodli jsme se nevracet se stejnou trasou, ale pokračovat dále po zelené na Magurku Wiślańskou (1140 m) a Gawlasi (1076 m). Počasí se začíná umoudřovat a občas zahlédneme modré nebe a další kopce, například Skrzyczne (1257 m), nejvyšší vrchol Slezských Beskyd.
Už potkáváme na trase také další turisty. Je veselo. Na malém smrčku kousek od nás se něco hýbe. Zastavíme. Pozorujeme. Je to velké, tmavé a opeřené… Tetřev hlušec.
Konečně mi docvakne, proč byl tento pták celou dobu na tabulích. Vyskytují se zde v hojném počtu. Po odletu opeřence a lekci biologie pokračujeme dále.
Na rozcestníku odbočíme na žlutou značku a scházíme dolů. Těsně před vrcholem dalšího kopce – Cienków prostrzedni (865 m) – sejdeme doleva ze značené turistické cesty a pokračujeme po pěšince a cestičce zpět až na parkoviště k autu. Tady už to opět žije. Desítky povozů taženými koňmi. Jen mi stále není jasné, kam oni ty turisty vlastně vozí? Jenom ty 3 km k odbočce na Kaskády Rodła? Nevím. Kdo to chce vědět, ať vyzkouší sám! 😉
Jak se tam dostat:
Lokalita: Barania Góra, Slezské Beskydy, Polsko
Parkoviště: Biała Wisełka, 49.6206950N, 18.9460822E
Délka trasy: 16 km (z parkoviště a zpět)
Alternativa: 14 km (z parkoviště a zpět) – jít po modré na Baraniu Góru a zpět stejně
Alternativa II: 8 km (z parkoviště a zpět) – svézt se povozem taženým koňmi + jít po modré na Baraniu Góru a zpět stejně
Převýšení: 800 m
Čas na výlet: 6h
Mou vášní je sestavování itinerářů pro aktivní a akční výlety a dovolenou. Pomáhám tak lidem objevit zajímavá místa, prožít spoustu dobrodružství a svůj volný čas si maximálně vychutnat.
Více o mne si můžete přečíst v mém příběhu