Můj příběh
Kdo jsem?
Plním si své sny. Zažívám velká dobrodružství. Chodím, běhám a lozím po horách. Objevuji svět. Výletuji po okolí i do vzdálenějších míst. Prostě cestuji.
Ohromně mě to baví a to třeba i jen prstem po mapě – vyhledávat zajímavá místa, kam se zajet podívat, kde co prozkoumat, podniknout, poznat, uvidět a zažít.
Jak můj příběh začal?
Lásku k cestování jsem zdědila po rodičích, se kterými jsme s doma vyrobeným přívěsem projeli Evropu od severu k jihu.
Tenkrát jsem ale vůbec netušila, kolik práce a času rodiče strávili nad plánováním našich cest a kde všude se museli pídit po informacích, když internet byl ještě sci-fi budoucnosti.
Jak jsem se naučila číst z mapy...
Na výlety jsem jezdila i s turistickým kroužkem. Učili jsme se o přírodě, orientaci v terénu, základům táboření a další zálesácké vychytávky. Byla jsem expert.
Velkou ránou pro mne byl ale den, kdy na výletě přede mne položil náš oddílový vedoucí mapu Beskyd a řekl: „Ukaž prstem, kde jsme.“ Poprvé jsem viděla mapu hor. Absolutně nevěděla, co a jak mám dělat a jakým způsobem najít místo, kde se nacházíme. Hrozně jsem se styděla.
Jak asi tušíte, doma jsem si pak vyžádala mapu, naučila se v ní číst a od té doby do ní koukala na všechna místa, kam se naše další cesty ubíraly. A to mi zůstalo dodnes. Jsem rodinný navigátor.
Snila jsem o vzdálených zemích...
Koukala jsem do atlasu světa a snila o dalekých cestách. Naprosto nereálná představa. Vždyť v kapse a na účtu jsem měla jen pár peněz. Pochybovala jsem, že se mi někdy podaří se do těch míst dostat. Cestovní kanceláře nabízely zájezdy za obrovskou sumu peněz. Na to jsem přece nemohla našetřit. Bylo mi z toho smutno.
Záviděla jsem všem, kteří si cestují. Boháčům, že si můžou ukázat jen prstem na mapě, kam by chtěli jet. Jak to mají jednoduché. Nic nemusí řešit. Prostě vyberou destinaci a jedou.
Evropa mi byla malá...
Hledala jsem jakékoliv možnosti, jak levněji cestovat… na vysoké jsem využila každé nabídky – ať už formou půlročního stipendijního studia ve Finsku nebo prázdninové pobyty jako au-pair v Anglii či sbírání jahod ve Skotsku.
Když už ale člověk vyroste a pracuje, začne řešit nejen finance, ale také počet dnů dovolené. Parádní dny se smrsknout pouze do 20-25 dnů volna a do státních svátků. Ach jo.
Chtěla jsem ten krátký čas využít co nejvíce to šlo a konečně se podívat i mimo Evropu. Dozvěděla jsem se od známých, jak procestovali Egypt na vlastní pěst a bylo rozhodnuto. Měsíční expedice do arabského světa. Další vzdálené destinace pak následovaly.
Cestovat se dá i levněji...
Zjistila jsem, že když si zjistím spoustu informací o dané zemi, na co se připravit, jak tam žijí, co můžu očekávat a pak si sama zařídím celou dovolenou včetně letenek, místní dopravy, ubytování a stravy, můžu naprosto ovlivnit, tedy snížit náklady na cestu.
Chci-li ušetřit, stačí sehnat levnější letenku, zarezervovat si skromnější ubytování, jíst v podnicích, kde jedí také místní, využívat hromadnou dopravu – autobusy a vlaky apod. Ze závratné sumy se najednou stane přijatelné číslo. Stačí chtít!
A nemusím znát ani místní jazyk. Rukama a nohama se dá domluvit všude. Někdy stačí vědět pár místních slovíček. Navíc, do mobilu si již každý může stáhnout překladač, kde napíšete, co chcete říct a ten vám celou větu přeloží do jazyka, který si vyberete. Dokonce to i může povědět nahlas. Jak snadné!
Je skvělé vzít děti do světa...
Cestováním se člověk učí:
- nasaje atmosféru jiných krajů,
- pozná nové kultury,
- zažije jiné podnebí,
- ochutná zajímavá jídla,
- uvidí exotická zvířata ve svém domovském prostředí,
- zjistí, jaké jsou rozdíly mezi chudšími a bohatšími státy,
- užije si spoustu legrace a dobrodružství,
- navštíví přírodní i historické památky,
- a mnoho dalšího…
Otevřel se nám nový způsob cestování...
Doba covidová velmi ovlivnila a na delší čas omezila cestování. Mimo Evropu se dostat bylo velmi komplikované a i po našem kontinentu byla omezení znát. Cestovat se však dá stále.
Paradoxně jsme začali vyrážet na cesty ještě intenzivněji. Koupili jsme si obytnou dodávku. Otevřel se nám naprosto nový způsob cestování. Už neřešíme ubytování, nabalení jsme vlastně neustále a kdykoliv je volný víkend, státní svátek, prázdniny a dovolená, vyrážíme na cesty.
Dobrodružství zažíváme všude. V České republice i v cizině. Každý z rodiny si vytipoval místo, kam by se chtěl podívat a postupně si všichni plníme svá cestovatelská přání.
Nyní můžete vyrazit na dovolenou s obytnou dodávkou i vy!
Žijeme, sníme a své touhy realizujeme!
Itineráře na cestu...
Mou vášní je cestovat a poznávat svět a to i prstem po mapě. Baví mě brouzdat na internetu, vyhledávat zajímavá místa, zjišťovat, jak se kde dostat, co tam navštívit, jaké aktivity si vybrat a jak to vše zorganizovat a spojit dohromady.
V naší rodině jsme každý jiný a máme také odlišné představy o dovolené a trávení volného času. Je báječné, že se vždy dá najít způsob, jak vymyslet dovolenou, aby byli všichni spokojení.
Itineráře na cestu tvořím nejen pro naši rodinu, ale také pro přátelé, známé a jiné zájemce. Přihlížím k jejich přání, představě, koníčkům i finančním možnostem. Mají tak ucelený plán na dovolenou. Zde se můžete podívat, jak vypadal itinerář na Tenerife pro aktivní rodinu s dětmi.
Pokud vás přípravy na dovolenou nebaví a chcete si ušetřit čas, poradit, kam vyrazit, ráda vypracuji itinerář na míru i pro vás. Stačí mi napsat!